Víte, jak připravit datové podklady pro tisk? Přečtěte si náš slovník pojmů, ve kterém naleznete vysvětlení všeho podstatného, ​​co se týká přípravy datových podkladů pro tisk.

Příprava datových podkladů na tisk

Žádný maloformátový ani velkoformátový tisk se neobejde bez dodržování základních požadavků na datové podklady. Obecně řečeno, jde o souhrn atributů, kterými by měl disponovat tiskový dokument, aby byl vytištěný produkt patřičně kvalitní - tedy ostrý, dobře oříznutý a v konečném důsledku i poutavý. Kromě toho, grafický návrh splňující všechny požadavky datových podkladů pro tisk šetří váš čas i vaše peníze. Tiskařská společnost ho totiž nemusí nijak dále upravovat ani předělávat. Jak tedy připravit datové podklady pro tisk?

Jak připravit datové podklady pro tisk?

V tom případě, že zvládáte zastřešit tvorbu grafického návrhu ve vlastní režii, například samostatně nebo s ochotnou pomocí vašich známých, se ujistěte, že finální grafika bude disponovat těmito parametry. Toto je souhrn základních požadavků na přípravu datových pokladů na tisk, o kterých jsme diskutovali i spolu s grafikem Janem Medvecem.

Příprava datových podkladů na tisk

Tiskový soubor

Když rozebíráme přípravu datových podkladů pro tisk, nemůžeme opomenout formát tiskového souboru. Nejvhodnějším formátem tiskových souborů je jednoznačně PDF. Tento formát je vhodný hlavně proto, že zachovává všechny informace o daném obrázku, resp. grafice, přičemž kombinuje nejen klasický text, vektorovou grafiku a rastrovou grafiku, ale i všechny multimediální soubory a interaktivní prvky. Nejkvalitnější maloformátový i velkoformátový tisk je možné dosáhnout právě PDF-kem. Co se týče formátů AI a PSD, ty mají své opodstatnění například tehdy, když chcete, aby tiskařská společnost prováděla ve vašem grafickém návrhu ještě nějaké změny.

Ořezová linka (křivka)

V souvislosti s ořezovou linkou (křivkou) je nutné podotknout, že nejlépe uděláte, když ji pošlete jako samostatnou stranu v PDF v barvě magenta. Laicky řečeno, jde o pomůcku, která slouží k ohraničení grafiky vyřezávané na plotru. Ořezová linka obvykle nabírá na sebe v praxi podobu barvy magenta, přičemž platí pravidlo, že čím je menší, tím lépe.

„ Je totiž důležité, aby nezabírala zbytečně mnoho bodů, a my tak můžeme mít přesný řez tam, kde ho chceme mít," radí grafik Jan Medvec. Vysvětluje také, proč je nejideálnější poslat ořezovou linku jako samostatnou stranu: „Ořezovou linku zadáváme do stroje, většinou do řezacího plotru, který následně umí díky ní vyřezat z fólie nebo papíru naši grafiku. Pokud bychom ji dali do jedné strany, tak by nám zasahovala do grafiky a plotr by ji nemusel rozpoznat."

Rozlišení

Věděli jste, že zkratka DPI znamená v angličtině "Dots per inch", což můžeme volně přeložit jako počet bodů, resp. pixelů, na jeden palec?

Dalším důležitým požadavkem, který přímo souvisí s tím, jak připravit datové podklady na tisk, je rozlišení. Obecně můžeme poznamenat, že čím menší rozlišení, tím více vnímá lidské oko obrázek jako rozmazaný. V počítačové neboli rastrové grafice, se pracuje s rozlišením 72 DPI. Webová grafika totiž nevyžaduje vysokou kvalitu. V opačném případě by se weby dlouho načítaly a lidské oko by i tak nedokázalo vidět rozdíl. Nicméně, na tisk se používají obrázky s vyšším rozlišením, aby člověk vnímal ostrý obraz.

„ V konečném důsledku ale vše závisí na tom, z jaké dálky se člověk na grafiku dívá. Pokud tiskneme nálepky, vizitky nebo letáky, na které se člověk běžně dívá ze vzdálenosti asi 50 cm, musíme pracovat s rozlišením 300 DPI. Na druhé straně, když připravujeme grafiku na plakáty či reklamní tabule, na které se lidé obvykle dívají ze vzdálenosti 1 až 3 metrů, může být dostačující rozlišení obrázků na úrovni 150 DPI, vysvětluje grafik. Kromě toho objasňuje, kdy je dostačující i nižší rozlišení: „ Specifickou kategorií jsou billboardy, na které se lidé obvykle dívají z ještě větší dálky. Na jejich tisk proto ve více případech postačí i grafika s rozlišením 40 DPI. Takový billboard bude sice zblízka vypadat rozmazaný (rozrastrovaný), ale z dostatečné dálky ho budou lidé vnímat jako ostrý."

rozlišení dpi

Tip na článek: Výroba a tisk letáků - co všechno potřebujete vědět?

Měřítko

Při maloformátové tisku je nezbytností měřítko podkladových materiálů 1: 1. V případě velkoformátového tisku se však měřítko obvykle upravuje - a to z toho důvodu, aby se předcházelo vzniku obrovských souborů (např. Při grafických návrzích s rozměry 1 metr a více). Celá problematika se dá názorně demonstrovat na příkladu billboardů.

„Když děláme billboard s rozměry 400 x 600 cm, tak ho v počítači připravujeme v měřítku 1:10 - čili plátno máme o rozměrech 40 x 60 cm," dále radí grafik. Dále však dodává, že při úpravách měřítka nemůže zapomínat na DPI, které se bude pochopitelně zmenšovat: „Jestliže při práci ve Photoshopu zvolíme rozlišení 300 DPI, tak v tisku to bude znamenat jen 30 DPI. Proto je vhodné při navrhování grafiky pro billboardy v měřítku 1:10 pracovat s rozlišením alespoň 400 DPI."

Tip na článek: 6 požadavků na efektivní reklamní tabule

Spadávka

Přípravy datových podkladů pro tisk se týká i spadávka. Ta představuje část grafického návrhu, která přesahuje výslednou grafiku. Po finálních úpravách bývá odříznuta a používá se hlavně při bezokrajovém tisku. Pokud by nedošlo k jejímu použití, tak by výsledná oříznuta grafika mohla obsahovat nežádoucí bílé okraje. V případě, že se spadávka v dokumentu nachází, jde o jakousi jistotu, že vytištěná grafika bude od kraje po kraj. Zatímco u menších tiskovin je obvyklá spadávka 3 mm, tak při větších formátech to může být i více. Pro lepší pochopení poslouží příklad - jestliže připravujete grafický návrh vizitky s rozměry 90 x 50 mm, tak výsledný rozměr se spadávky by měl být 96 x 56 mm.

Upozornění: Spadávku v tiskovém dokumentu řádně označte, aby v tiskařské společnosti věděli, kde mají vést řez.

spadávka + 3 mm

CMYK

  • C - cyan (tyrkysová)
  • M - magenta (růžová)
  • Y - yellow (žlutá)
  • K - black (černá)

CMYK je jinak řečeno i tiskařská barevnost. Tento model se používá pouze při tisku a to z toho důvodu, že při míchání barev v tiskárně je jiný postup než u RGB modelu na monitorech. Modelem CMYK však není možné dosáhnout takové syté barvy jako modelem RGB na monitoru. Na druhé straně, CMYK barvy působí na obrazovkách reálněji. Mimochodem, rozdíl mezi RGB a CMYK barvami jsme podrobněji probírali v našem starším článku.

Věděli jste, že pokud bychom dokument určený k tisku nepřevedli do modelu CMYK, tak by se mohla vytištěna grafika lišit barevností od dokumentu v počítači?

Křivky

Tématu, jak připravit datové podklady pro tisk, se blízce dotýká i takzvané "převedení do křivek". Dokument je třeba převést do křivek kvůli tomu, aby nedošlo k nedorozumění nebo aby se nepřeházely jednotlivé objekty v grafice. Kromě toho, převádění do křivek má své opodstatnění i z toho důvodu, že písmo, které použil grafik při vytváření návrhu, nemusí mít automaticky k dispozici i společnost, která daný dokument bude tisknout. Tím pádem by se mohlo stát, že by bylo v tištěném dokumentu použité jiné písmo než to v původním návrhu. Proto je důležité při odesílání datových podkladů pro tisk převést všechny prvky do křivek.

Doporučení: Vždy si nechte v záloze i původní dokument, pokud byste náhodou potřebovali něco upravit nebo změnit.

provedení do křivek

Grafik Jan Medvec v souvislosti s tím, jak připravit datové podklady na tisk, na závěr doporučil, abyste všechny vrstvy grafiky před tiskem vždy spojili do jedné a vytvořili tak jeden neměnný objekt: „Vrstvy s nízkou průhledností by totiž mohly nadělat nepříjemnost".