Vše pozoruhodné o levácích – od mýtů o jejich zlověstnosti až po výhody, které mají v určitých sportech.

Žena píše dopis levou rukou vedle kytice růží.

Historie se k levákům nezachovala vždy právě příkladně. Byly časy, kdy byli pronásledováni a označováni za špatné či podřadné (ženy dokonce za čarodějnice) a to i přesto, že tvoří přibližně 12 procent celé populace. Přetrvávajícím dokladem o smutném postoji praváků vůči levákům je etymologie anglického výrazu sinister (zlověstný). Ten má původ v latině a znamená, mimo jiné, „levý“ nebo „levo-ruký“, ale v průběhu věků nabral v moderních jazycích význam naznačující obavu z něčeho špatného a tajemného.

Sešit leváka s tužkou a vodou položenou na levé straně.

Původ levorukosti

Během posledních desetiletí se objevilo několik teorií o tom, proč jsou někteří lidé leváci.

Část vědců se domnívá, že to, kterou stranu (pravou nebo levou) člověk preferuje, je výsledkem individuální genetické modifikace. Za určení primární ruky je podle nich zodpovědné konkrétní místo v našem genetickém materiálu a mohou se v něm projevit dva druhy genu – D nebo C. Gen D (z angl. dextral – pravý) je častější a spojuje se s pravorukostí. Gen C (z angl. chance – náhoda) je méně častý a znamená stejnou, 50 procentní šanci, že jeho nositel bude pravák nebo levák.

Tato teorie nechává i určitý prostor pro vliv kulturně-společenské situace jednotlivce na formování toho, kterou ruku začne používat jako primární. Pokud rodinný genetický fond obsahuje geny C, pak se preference rukou stává více přístupnou náhodným vlivům, včetně tlaku v rámci rodiny či školy upřednostňujících používání jedné ruky před druhou.

Nejmodernější výzkumy rozšiřují spektrum genů zodpovědných za pravo- či levorukost na desítky. Potvrzují také, že preference rukou se začíná rozvíjet již před narozením, stává se zřetelnější v raném dětství a po zbytku života nemá tendenci se měnit.

Jako mnohé jiné komplexní lidské charakteristiky ani preference dominantní ruky nemá jednoduchý vzor dědičnosti a lze ji jen velmi těžko určit předem. Zdá se, že platí, že děti leváků jsou častěji leváci než děti praváků. Jelikož však celková šance být levákem je relativně nízká, většina dětí leváků jsou praváci. Jednovaječná dvojčata jsou s větší pravděpodobností oba praváci nebo leváci (ve srovnání s neidentickými dvojčaty nebo jinými sourozenci). Ale u mnoha dvojčat je to i tak, že obě preferují opačné ruce.

Jiná, takzvaná epigenetická teorie si všímá, že preference jedné z rukou se u lidského plodu projevuje ještě předtím, než nastane vývojové stadium spojení míchy s mozkem. Tato asymetrická formace míchy je podle předběžných vědeckých závěrů způsobena rozdíly v projevech genů, nikoli v genech samotných. A tyto rozdíly jsou nejvíce ovlivněny vnějšími faktory v životě rodičů, hlavně matky.

Malý chlapeček maluje obrázek se štětcem v levé ruce.

Jak rozpoznat leváka

Zjistit, zda je někdo levák, není vůbec obtížné, stačí chvíle soustředěného pozorování ve vhodné situaci. Levák má přirozenou tendenci ukládat si věci jako pero, notes a šálek s kávou na stole nalevo od sebe. Levou rukou také píše, dělá si selfie nebo drží u ucha telefon. Hodinky nosí zase obvykle na pravé ruce.

Pohár vody umístěný na levé straně stolu.

Psaní levou rukou

Disciplínou, která se zabývá rozborem ručně psaného textu, je forenzní analýza rukopisu. Experti pro porovnávání rukopisu v ní provádějí hodnocení, pokud jde o to, co představuje vzácné nebo běžné způsoby, jakými lze napsat každé písmeno nebo číslici. Závěry, které experti vyvodí na základě svých hodnocení, mají relativně nízkou chybovost a slouží například jako svědectví při soudních sporech o tom, zda někdo podepsal zpochybněný dokument.

Právě při testování odborných posudků forenzní analýzy rukopisu se přišlo na rozdíl mezi směry tahů perem leváků v porovnání s praváky, bez ohledu na věk nebo vzdělání. Leváci píší mnohem častěji křížové tahy zprava doleva než zleva doprava. Píší také výrazně častěji kruhová písmena a čísla tahy ve směru hodinových ručiček (ne proti směru hodinových ručiček jako praváci). O přímých příčinách těchto rozdílů se neví mnoho, ale spekuluje se o tom, že by mohly vyplývat z polohy dominantní ruky při psaní.

Psaní levou rukou do sešitu.

Leváci používají k držení pera různé polohy paží a rukou. Někteří drží pero „zahnutou rukou“ (ruka je při psaní ohnutá v lokti a zápěstí tak, že prsty s perem přicházejí jakoby shora listu papíru) tak, aby pero směřovalo k pisateli. Objevily se domněnky, že rozdíly v psaní mezi praváky a leváky by mohly být spíše způsobeny něčím podobným této zvláštní poloze rukou, kterou používá neznámé procento leváků, ale ne úplně všichni leváci jako celek.

Zajímavý je také pohled na sklon písma, resp. orientaci papíru při psaní. Ve školách se někdy vyučuje jako správný sklon písma zprava doleva (klasická kurziva). Pokud se o tento sklon pokoušejí leváci stejným způsobem psaní jako praváci, moc se jim nedaří (písmo má opačný sklon, nebo je kolmé). Pomoci si mohou zmiňovanou „zahnutou rukou“. Ta však může způsobit roztírání ještě nezaschlého inkoustu rukou, která se s ním dostává do kontaktu, případně nežádoucí zakrytí již napsaného textu.

Dětem levákům se tedy doporučuje otočit sešit mírně proti směru hodinových ručiček, čímž písmo získá žádaný sklon i bez zbytečného vytáčení zápěstí. Úplné otočení papíru o 90 stupňů proti směru hodinových ručiček vrátí zápěstí zpět do analogické polohy, v jaké píší praváci. To je však zřejmě pro většinu učitelů základních škol příliš radikální řešení.

Dítě kreslící obrázek zajíce tužkou v levé ruce.

Ještě vzácnějším způsobem je orientace papíru 90 stupňů proti směru hodinových ručiček. Psaní v této poloze je kontra-intuitivní, těžko se učí, ale pro leváky představuje nejčistší formu při zachování žádaného sklonu.

Úplným extrémem je rukopis Leonarda Da Vinci, leváka, který psal zrcadlovým způsobem vůči pravákům – psal zprava doleva. Ne sklonem písma, ale následností písmen. Větu začínal na pravé straně papíru a pokračoval směrem vlevo, přičemž jeho písmena měla opačný tvar, než jsme běžně zvyklí. Pro lepší představu se můžete podívat, jak vypadá zrcadlové písmo v praxi.

Speciální nástroje pro leváky

Levákům se dnes nepřizpůsobuje jen forma výuky, ale také design produktů, u kterých má přizpůsobení používání levou rukou největší význam. Mohou si tak dopřát například pohodlné a ergonomické nůžky, otvírače na konzervy, počítačové klávesnice a myšky, hrací karty, pravítka se škálou orientovanou zprava doleva, notesy se spirálovou vazbou vpravo a také speciálně upravená pera, vařečky či kytary.

Světoznámí leváci

Mýtus o zlověstnosti leváků nejlépe vyvrátila věda a interakce s nimi. A o tom, že mnozí z nich přispěli nemalým dílem k pokroku celého lidstva, svědčí i seznam nejznámějších levorukých osobností: Leonardo Da Vinci, Albert Einstein, Alan Turing, Marie Curie, Nikola Tesla, Isaac Newton, Bill Gates, Barack Obama, Jimi Hendrix, Paul McCartney, a mnoho jiných.

Zajímavosti o levácích

  1. Leváci tvoří 10-12 procent světové populace.
  2. Leváci více využívají pravou stranu mozku. Lidský mozek funguje tak, že jeho pravá polovina ovládá levou stranu těla a naopak. Leváci tedy používají primárně pravou stranu mozku.
  3. Mezinárodním dnem leváků je 13. srpen.
  4. Leváci mají výhodu v některých individuálních sportech, jako jsou box, šerm nebo tenis, neboť většina jejich soupeřů je z tréninkové přípravy zvyklá na praváky. Pohyb leváků tak v sobě už sám o sobě obsahuje jistý moment překvapení pro soupeře. Výhodu také mají útoční střelci při kolektivních sportech, jako hokej a basketbal, kde jejich obránci čelí podobným problémům.
  5. Určitou výhodou, zejména při psaní v angličtině, je pro leváky i rozmístění písmen na klávesnici QWERTY. Jejich dominantní levá ruka má dosah na písmena, která se v běžném jazyce vyskytují častěji, a proto mohou klávesnici používat efektivněji.
  6. V mnoha kulturách se levorukost považovala (a někde stále bohužel i stále považuje) za nepřirozenou či neslušnou. I v socialistickém Československu bývalo zvykem ve školním systému děti s dominantní levou rukou „předělávat“ na praváky, když byly nuceny psát pravou rukou.
  7. Mužů leváků je o zhruba 2 procenta více než žen levaček.
  8. Je také známo, že leváci efektivně zvládají více úkolů najednou (takzvaný multitasking), když se na úkoly dokážou snáze dívat jako na celek.
  9. Leváctví není výsostně doménou lidí. Nedávná studie ukázala, že kolem 40 procent koček má dominantní levou tlapku.
  10. Používání rukou není jedinou formou motorické asymetrie, kterou lidé projevují. Existuje také levonohost, tedy preference používat levou nohu ke kopání do míče nebo uchopení něčeho prsty. Toto je obzvláště důležitá vlastnost u fotbalistů. U většiny leváků se projevuje i levonohost, ale není to pravidlo.