Práce z domu, takzvaný home office, má řadu výhod, které nelze přehlédnout. I přesto však ukrývá několik nástrah - nejen pro zaměstnance či freelancery, ale také pro zaměstnavatele. Každopádně, mnohé světové studie prokazují nesporné výhody práce z domu. Na druhé straně, relevantní opodstatnění a výhody nabízí i práce v kanceláři.
Co je tedy lepší? Jaké jsou rozdíly mezi prací z domu a prací v kanceláři? Pojďme se na to společně podívat, abychom pochopili jejich výhody i nevýhody.
Proč práce v kanceláři?
Faktem je, že na pracovišti, resp. v kanceláři, mají zaměstnanci většinou lepší přístup k potřebným technologiím, například k tiskárnám, skenerům či kopírkám. Nemusí tak doma, případně externě, řešit zajištění služeb, které souvisejí s touto technikou. Kromě toho jsou neustále v blízkosti kolegů a vedoucích, díky čemuž mohou efektivně řešit případné problémy a nejasnosti. Neopomenutelnou skutečností, která rovněž nahrává do karet práci v kanceláři, je výhoda takzvané komunikace "face to face", tedy tváří v tvář. I v důsledku toho nabízí pracoviště silnější kulturní spojení, lepší socializaci a upevňování sociálních vazeb.
Proč práce z domova - home office?
Pokud vezmeme v úvahu všechna pozitiva práce z domu, není žádným překvapením, že home office je na rapidním vzestupu. Díky všudypřítomným technologiím a možnostem virtuální komunikace se jeví práce z domova jako jednodušší a dosažitelnější než kdykoliv předtím. Obzvláště v současnosti, kdy se mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci pasují s patáliemi, které jim způsobuje situace kolem onemocnění COVID-19. Každopádně, práce z domova může nabízet zaměstnancům a freelancerům větší pocit rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Pokud máte totiž možnost vynechat únavné dojíždění do práce a přizpůsobit si svůj pracovní den podle potřeb, vaše mysl je přirozeně bez stresu.
Který způsob práce je produktivnější?
Už z úvodních slov je tedy jasné, že jak práce z domu, tak i práce v kanceláři nabízí nepřehlédnutelné výhody. Zamysleme se proto nad tím, který z těchto dvou způsobů provádění práce je výhodnější z pohledu produktivity.
Zdroj obrázku: freepik.com
V souvislosti s produktivitou bychom měli brát v úvahu především to, co zaměstnanci, případně freelanceři, očekávají od své práce. Obecně to můžeme zaobalit jako poutavý zážitek bez obětování koncentrace. Laicky řečeno, zaměstnanec či freelancer se musí nejen umět soustředit, ale také by se měl cítit pohodlně. Jen tak dokáže pracovat skutečně efektivně. Můžeme tedy předpokládat, že vhodnější zázemí na práci bude mít právě doma?
Většina těch, kteří vykonávají home office, by vám dozajista řekla, že ano. Zaměstnavatelé, kteří se striktně drží "staromódního trendu", pokud to tak můžeme nazvat, by vám na druhé straně oponovali. Kde je tedy pravda?
Vítězí home office?
Proč?
Populární studie z roku 2014, v níž spoluzakladatelé čínského cestovního webu CTrip umožnily některým svým pracovníkům pravidelně pracovat na dálku, přinesla mimořádně zajímavý výsledek. Zaměstnanci, kteří pracovali na dálku, nakonec uskutečnily až o 13,5% více hovorů než jejich kolegové z kanceláře, což je ekvivalentem téměř celodenní práce v daném týdnu.
Samozřejmě, nemůžeme označit home office za "vítěze v produktivitě" na základě jednoho výzkumu. Je toho však podstatně více, co mluví v jeho prospěch.
Například ještě v roce 2006, tedy před masovým nástupem moderní technologie chytrých telefonů a lepších komunikačních aplikací, představila společnost Best Buy flexibilní pracovní program, který zaznamenal 35-procentní nárůst produktivity zaměstnanců. Kromě toho, jiná studie zjistila, že až 77% zaměstnanců, kteří pracují z domu, zvládne více práce za méně hodin - a to díky menšímu rušení. Právě s vyrušováním souvisí i zajímavý poznatek další studie, podle níž je klasický kancelářský pracovník rušen každých 11 minut. A aby toho nebylo málo, "znovunakopnutí" jeho práce může trvat až 25 minut.
Zdroj obrázku: freepik.com
Výše zmíněné studie naznačují, že práce z domu, resp. home office, by mohla skutečně vést k větší produktivitě zaměstnanců. Proč ji tedy neumožňuje více firem?
- Strach z poměrně nového způsobu práce.
- To, že home office může vyhovovat jednomu, neznamená, že bude automaticky vhodný pro všechny.
- Home office nemusí být realizovatelný pro každý druh kancelářské práce.
- Nedůvěra některých zaměstnavatelů ve své zaměstnance.
Co musí zaměstnavatelé vědět o home office?
Plynule navážeme právě na výše zmiňovanou nedůvěru některých zaměstnavatelů v home office. Ta může pramenit ze stereotypních předsudků, že běžní lidé jsou líní, nespolehliví nebo odříznuti od zbytku společnosti. Realita je však taková, že zaměstnanci pracující na dálku mají velký potenciál přispívat do svých organizací jedinečnými způsoby. Vzdálenost už totiž není překážkou spolupráce - a to díky technologiím, které umožňují okamžitou komunikaci přes hranice států a zemí.
Věděli jste, že například tým společnosti Close, která má centrálu v San Francisku, má většinu členů rozloženou po Severní Americe, Evropě a Asii? Několikrát za rok se všichni sejdou, aby sladili strategii a utužili kolektiv. Mezi tím však prostřednictvím snapchat nahlížejí do každodenního života toho druhého. Jelikož v souvislosti s prací na dálku se mohou cítit osamělí a ochuzeni o možnost jen tak se otočit za svým kolegou, pro ně snapchat představuje nástroj na udržování a budování lepších týmových vztahů.
Společnost Close je tedy jasným příkladem toho, že home office může skutečně fungovat. O tom, co by měli o něm vědět zaměstnavatelé, vypovídají i výsledky výzkumu s příznačným názvem - "What Leaders Need To Know About Remote Workers" od TINYpulse. To nejdůležitější z výzkumu si můžeme shrnout ve 4 bodech.
Zaměstnanci pracující z domu ...
... jsou spokojenější.
... se cítí více ceněnými.
... hodnotí vztahy s kolegy lépe než zaměstnanci pracující z kanceláře.
... jsou přesvědčeni, že udělají více práce.
Výzkumným vzorkem bylo 509 amerických zaměstnanců, kteří dlouhodobě pracují na dálku. Jejich odpovědi byly porovnány s referenčními hodnotami vypočtenými z odpovědí od více než 200 000 zaměstnanců pracujících na pracovišti.
Home office vs. práce v kanceláři ...
... z pohledu dojíždění, komunikace, flexibitlity, prostředí a nákladů
Na rozdíly mezi home office a prací v kanceláři bychom se však neměli dívat výhradně ze stránky produktivity. Naskýtá se nám totiž mnoho dalších úhlů pohledu, které odkrývají výhody a nevýhody těchto dvou způsobů provádění práce.
Dojíždění
Věděli jste, že zatímco průměrný americký zaměstnanec stráví nejméně 27 minut každodenním dojížděním do práce, tak více než 14 milionů lidí stráví cestováním do práce až hodinu a více?
Když se nad tím tak zamyslíme a prokalkulujeme si to do jednoho týdne, měsíce či roku, jde skutečně o fůru času, který by se dal dozajista využít produktivněji. Na druhé straně, mnozí lidé mohou mít rádi rituály spojené s ranním vstáváním a dojížděním do práce. Koneckonců, ve společných prostorách se mohou cítit lépe a motivovaněji než doma.
Flexibilita
Věděli jste, že až třetina zaměstnanců tvrdí, že při práci na dálku zápasí s rovnováhou mezi pracovním a domácím životem?
I přes tuto skutečnost je však jednou z největších výhod práce z domu, že můžete být doslova a do písmene pány svého času. Platí to minimálně v případě freelancerů, kteří si sami určí, kdy a kolik budou pracovat. Den si mohou rozplánovat a přizpůsobit podle vlastních potřeb a preferencí, a věnovat se tak rodině, zálibám či dalším projektům. Samozřejmě zaměstnanci, kteří pracují z pohodlí domova, musí většinou dodržovat určitý harmonogram práce. Když však dokáží nalézt zmíněnou rovnováhu, "mají vyhráno".
Komunikace
Věděli jste, že podle průzkumu "2020 State of Business Communication Report" je komunikace "face to face", tedy tváří v tvář, nejvíce preferovanou komunikační metodou zaměstnanců?
Komunikace tváří v tvář, která je samozřejmostí při práci v kanceláři, je skvělým nástrojem pro budování a posilování vztahů na pracovišti. Tato možnost přirozeně absentuje při práci z domu - s výjimkou případných meetingů. Jak jsme však uváděli v předchozích řádcích (případ Close), v současnosti nepředstavuje vzdálenost v souvislosti s komunikací žádnou překážku.
Přímá komunikace může přirozeně pozitivně přispět k pohodě, efektivitě a produktivitě na pracovišti. Zdroj obrázku: freepik.com
Prostředí
Při práci v kanceláři pravděpodobně nebudete mít na výběr, co se kolegů či zařízení týká. Klidně se může stát, že budete muset strpět hlučného či nepříjemného kolegu, sedět u klimatizace, kterou vaše tělo nesnese nebo poslouchat hudbu, kterou vaše uši příliš neocení.
Naopak domácí pracovní prostředí si můžete přizpůsobit přesně podle vašich představ. Každá mince má však dvě strany. Pokud se bude v domácnosti během vašeho pracovního času nacházet ještě někdo jiný kromě vás, může se stát, že se na práci nebudete moci soustředit.
Náklady
Mnozí přívrženci home office se shodnou na tom, že prací z domu ušetří nemalé množství finančních prostředků. Především v důsledku chybějící dojíždění do práce či parkovného. V tomto případě je však třeba zamyslet se nad tím, že ani vybavení domácí kanceláře či internet v domácnosti nejsou zdarma.
Mimochodem, když už zmiňujeme "šetření", přišla nám na rozum dovolená. Ta by mohla být sice samostatnou kategorií, ale zmíníme ji jen okrajově - a to v souvislosti s freelancery. K věci jen tolik, že freelanceři pracující z domu sice "mají dovolené, kolik chtějí, ale rovněž vydělají jen tolik, kolik odpracují".
Ano, práce z domova může mít i takovou příjemnou a pohodlnou podobu. Zdroj obrázku: unsplash.com
Co je lepší?
Práce z domu, tedy home office, nepředstavuje realizovatelnou a vhodnou možnost pro všechny typy kancelářských zaměstnání. Mnohé světové výzkumy však naznačují, že pokud je vhodně a správně umožněna, dokáže zvýšit produktivitu zaměstnance. Na druhé straně, pokud poskytuje kancelář na pracovišti zaměstnanci příjemné a pohodlné zázemí, tak v kombinaci s pevnými sociálními vazbami jde také o záruku produktivity a efektivity.
Neexistuje tedy jasná odpověď na otázku, zda je lepší práce z domu, resp. home office, nebo práce v kanceláři. Je však jasné, že mezi těmito dvěma způsoby provádění práce jsou patrné rozdíly, které jsme si hned v úvodu označili jako výhody a nevýhody. Co kdybychom se ale na závěr nad nimi zamysleli jako nad příležitostmi?
Zdroje obrázků: freepik.com, unsplash.com, vlastní zpracování