Vektor a rastr představují ve světě digitálního designu dva přístupy ke zpracování obrazu, založené na dvou velmi odlišných technologiích. Tvoří jakoby oddělené světy, které se navzájem ovlivňují jen minimálně. Oba mají své výhody pro specifické typy vizualizací, uložené a sdílené bývají v charakteristických formátových souborech a upravovány v účelově vytvořených uživatelských aplikacích.

Rastrové obrázky jsou tvořeny pixely. Pixel je nejmenším samostatným zobrazovacím prvkem na displeji daného zařízení. Při vysokém přiblížení rastrového obrázku uvidíte množství malých barevných čtverečků, tedy pixelů. Pokud ho zvětšíte jako celek, bude nejasný až mírně rozmazaný. Pokud zase "uměle" přidáte obrázku pixely, výsledek může být zkreslený.

Vektorové zobrazení je založeno na matematické kalkulaci čar (paths) mezi jednotlivými body (nodes). Tvar objektů je určován pozicí bodů, typem spojující čáry a sousedními objekty. Vektorový obrázek bude jak po přiblížení, tak i po zvětšení vypadat vždy stejně a je proto lépe rozměrově přizpůsobitelný.

srovnání vektor rastr

Kdy použít rastr

Rastr je skvělou volbou pro digitální fotografii, skenované obrázky, ale i tehdy, když chcete dosáhnout realistické textury, či nebýt příliš omezení v kreativitě.

Podstatnou výhodou rastru je, že každý jednotlivý pixel může mít kteroukoli z velmi široké palety barev. Postupnou jemnou gradací odstínů sousedních pixelů tak lze vytvořit hladký přechod mezi barvami a tak dosáhnout pěkného barevného vzhledu.

Že rastrové obrázky nelze zvětšit, aniž jim to ubralo na kvalitě, je nutné zohlednit i při tisku. V úvahu přitom přicházejí zejména následující dva faktory:

  • Rozměry obrázku v pixelech (např. 6824 x 2345),
  • Pixelové rozlišení vyžadované tiskárnou, které se udává v jednotkách ppi (pixel-per-inch) nebo ppcm (pixel-per-centimetr). Příbuzný pojem dpi (dots-per-inch) reprezentuje počet bodů, které tiskárna vytiskne, ale grafik nedokáže ovlivnit.

Tisk na papír obyčejně vyžaduje minimálně 300 ppi, tisk na textil 240 ppi a při velkých formátech, jako jsou billboardy, i méně.

Jak určit velikost obrázku v pixelech potřebnou pro tisk? Vynásobte požadovanou velikost tištěného obrázku a ppi tiskárny. Pokud má například tiskárna ppi 300 a obrázek by měl mít šířku 5 palců (12,7 cm), pak rastr by měl být široký 1500 pixelů (5 x 300).

Podobně jednoduše zjistíte i to, jaké rozlišení je vhodné pro váš stávající rastrový obrázek. Pokud má šířku 1200 pixelů, pak na stejné tiskárně z něho vytisknete v optimální kvalitě obrázek o šířce 4 palce (1200/300), tedy 10,16 cm.

 

Co designovat jako vektor

Vektorová grafika je ideální pro ilustrace, loga, technické nákresy, CAD, či 3D zobrazení. Stejně dobré uplatnění najde i při designu speciálními technikami, jako jsou gravírování, leptání, či vypalování laserem.

 

logo vektor vs rastr

Jelikož jsou nezávislé na rozlišení, vektorové tvary (nazývané také objekty) mohou být vytištěny v jakékoli velikosti bez ztráty kvality.

Další výhodou je jednoduchá editace barev. Vícebarevný vektorový obrázek může být snadno změněn například na grafiku limitovaných barev, vyžadovanou několika moderními designovými technikami.

Aplikace pracující s vektory, umožňují náhled na obrázek jak ho normálně vidíme, ale kromě něj poskytují i ​​funkce selektivních náhledů pouze na hlavní obrysy. Ty jsou opět důležité při určitých designových zpracováních jako gravírování nebo řezání. Důležité přitom je, aby obrysy nebyly příliš detailní a složité, ale zároveň věrně zachovávaly všechny podstatné kontury.

Vektorizaci lze dosáhnout několika způsoby:

  • Plně automatická transformace z rastru. Výsledkem je obrázek s vysokým počtem menších vektorových objektů, přibližně kopírujících barevné plochy. Použitelný může být na určité typy tisku, ale pro techniky, pracující s obrysem, je příliš komplexní.
  • Vektorová ilustrace s rastrovým efektem. Jde o ruční ilustraci kontur, vytvořenou ve vektorovém softwaru, doplněnou vybarvením ploch pomocí funkce rastrového efektu.
  • 100% -ní vektorová grafika. Takový obrázek neobsahuje žádné směsi barev, ale je ideální na následné zpracování uvedenými vektorovými technikami.

Souborové formáty

Rastr:

  • JPEG je populární formát zejména díky dobré kompresi. Poskytuje možnost vyváženého poměru detailů obrazu a velikosti souboru. Jpeg je vhodný pro fotografie na webstránky - rychle se nahrají a nevypadají "pixelované".

  • GIF tvoří do 256 RGB barev a čím nižší počet barev, tím menší je i celý soubor. Používá se při jednoduchých webových grafikách, které si vystačí s pár jednoduchými barvami - ikonky, grafy, tlačítka.

  • PNG - pro praktické účely je dobře vědět, že od formátu jpeg ho odlišuje možnost nastavení průhledného pozadí. To se cení hlavně při tvorbě loga. Nevýhodou png je velikost souboru a zvýšený čas načítání webstránkou.

  • TIFF je datově objemný formát zachovávající kvalitu obrazu i při kompresi, a proto ideální pro tisk.

  • PSD - nativní formát známého softwaru Adobe Photoshop, vhodný na editování v něm a sdílení s jinými designéry.

 

Vektor

  • EPS tvoří nejlepší volbu pro vektorový design, který má být snadno škálovatelný i připravený k tisku. Dá se rychle a pohodlně upravit, konvertovat na rastr a je kompatibilní s mnoha softwarovými aplikacemi.
  • SVG je vektorovým standardem pro webdesign a k tomuto účelu jej doporučuje i konsorcium W3C. Podporují ho Inkscape, Adobe Illustrator i CorelDraw.
  • AI - formát populárního softwaru Adobe Illustrator. Jde o modifikaci EPS s podobně širokou podporou ze strany specializovaných softwarových řešení.
  • PDF - tento populární, na platformě nezávislý dokumentový formát není výlučně vektorový, ale nabízí několik zajímavých možností.
  • DXF je CAD formát od firmy Autodesk, kompatibilní i s jinými nástroji pracujícími s technologií CAD.

Při tvorbě reálného grafického projektu je běžné, že jsou jeho části zpracovány a uloženy v různých formátech. Jelikož každý z nich má své výhody, je taková diverzita užitečná. Někdy se designér konverzi nevyhne.

Konverze z vektoru na rastr je jednoduchá a přímočará - obrázek se prostě uloží v některém z rastrových formátů. Ztrácí se tím možnost škálování, proto je dobré zachovat i původní vektorový soubor.

Opačná konverze, z rastru na vektor, je mnohem komplikovanější a neexistují jednoduchá řešení. Nejvhodnější cestou je obkreslit kontury obrázku. Hodně při tom závisí na složitosti rastrové předlohy, použitém softwaru a dovednosti grafika.

 

Sumář

sumář rastr vektor