Origami – vše o umění skládání papíru

Japonská technika skládání papíru je důkazem, že umělecké vyjádření není omezeno materiálem ani nástrojovou výbavou umělce. I při minimalismu jednoho listu papíru je možné dosáhnout působivých výsledků a silné symboliky.

Slovo ori lze z japonštiny přeložit jako „skládat“ a kami znamená „papír“. Za výrazem origami se tak neukrývá nic mysteriózního. Cílem skládání papíru jako umělecké formy je přeměna papíru čtvercového tvaru na trojrozměrný objekt reprezentující určitý konkrétní objekt (často, ale ne výhradně z přírodní říše) nebo abstraktní tvar. Některé modernější metody origami se přitom opírají jen o ohýbání papíru, jiné, starší varianty, využívají řezy střihy a případně i lepidlo.

Historie origami

Jelikož písemné záznamy o podobné cílené praxi skládání papíru se objevují až koncem patnáctého století, přibližný čas prvního výskytu předchůdců origami se pouze odhaduje. Je možné, že origami má původ v Japonsku desátého století, ale rovněž je také možné, že podobné pokusy začaly už o něco dříve v Číně. Jedny z prvních systematicky poskládaných papírů měly tvar zlatých nugetek a sloužily ceremoniálním účelům při buddhistických obřadech. Je také známo, že samurajští bojovníci si již před více než tisíci lety vyměňovali drobné dárky vložené do ručně skládaných papírových obálek (podobných kapsám) s mnoha originálními vzory.

Reference v básni Ihara Saikaku z roku 1680 vzpomíná origami motýly používané v Japonsku během šintoistických svateb ke znázornění nevěsty a ženicha. Na konci osmnáctého století byla publikována první kniha věnující se uměleckému skládání papíru jako svému hlavnímu tématu – Senbazuru Orikata (Tajemství skládání tisíce jeřábů). Obsahovala kreslené návody, jak vytvořit vícero tehdy populárních tvarů. Origami také začaly postupně pronikat i do japonské mytologie.

Nejstarším mimo-japonským písemným dokladem čehosi podobného jako dnešní origami je obrázek malé papírové loďky v knize o astronomii Tractatus de Sphaera Mundi od Johannese de Sacrobosco z roku 1498. K rozvoji kontinentálního umění origami přispěly techniky skládání papírových ubrousků i edukační postupy pro rozvoj jemné motoriky pro malé děti využívající právě skládání papíru do různých tvarů. Metoda Němce Friedricha Fröbela, původně vyvinutá jako pomůcka pro učitele ve školkách, nepovolovala žádné řezy ani používání lepidla a v devatenáctém století pronikla i do Japonska, kde ovlivnila i tamní původní umění.

Moderní origami boom zahájil Akira Yoshizawa, který dosavadní dovednost povýšil na umění. Kromě toho, že vymyslel a zpopularizoval techniku mokření papíru, postupy pro své modely začal zakreslovat a vyvinul unikátní způsob jejich zaznamenávání pomocí specificky vytvořených diagramů (tzv. systém Yoshizawa–Randlett). Přehledné a srozumitelné znázornění postupů skládání znamenalo, že se je mohl naučit každý sám, i bez učitele. Namokření papíru během skládání zase dovolovalo jeho snazší formování do žádaného tvaru.

Současní tvůrci origami pracují různými metodami, co do materiálů (kombinujících papír s jinými hmotami) či designu (využívajícího například precizní modelování pomocí počítačů).

Origami papír

Hlavním požadavkem skládacího papíru pro origami je, že musí po sehnutí držet tvar. V ideálním případě by měl být také co nejtenčí, neboť mnohé z modelů vyžadují více záhybů na té samé malé ploše papíru.

V závislosti na účelu použití existuje několik druhů speciálního origami papíru.

Kami – nejběžnější, nejznámější a nejlevnější druh vhodný pro začátečníky i pokročilé tvůrce origami. Přední strana je hladká a barevná (případně s texturou), zadní bývá zpravidla bílá. Kami je poměrně tenký a dodává se ve čtvercích o rozměrech do 15  x 15 cm.

Tant – univerzální druh origami papíru, který lze použít k poskládání téměř čehokoli, od jednoduchých modelů až po složité. Je to tuhý papír s velmi jemně strukturovaným povrchem. Vždy bývá v jedné barvě, stejné na obou stranách a existuje přitom široké spektrum barevných variant. Malou nevýhodou je, že se snáze natrhne a proto nemusí být nejvhodnější pro úplné začátečníky.

Kraft – na origami lze použít i běžný hnědý balicí papír. Ideální je zejména pro první pokusy a nácvik základních postupů, neboť je levný, dobře drží tvar a dá se i navlhčit. K nevýhodám patří, že při chybě se záhyb nedá opravit, že hnědá barva po čase zoxiduje a zežloutne, jakož i to, že neexistují jiné barevné varianty.

Washi – tradiční japonský papír, který se vyrábí ručně z dlouhých rostlinných vláken. Vytváří jedinečný japonský dojem, obvykle podpořený tradičními japonskými vzory. Je to velmi silný, ale zároveň jemný papír, na dotek působící téměř jako látka. Washi je mimořádně pevný a odolný, ale jeho kvalita se obvykle odrazí i v ceně.

Fóliový papír – na přední straně je lesklý, reflexní a s hladkou texturou, jeho zadní strana je obvykle jen bílá. K výrobě tohoto papíru se barva vytiskne na kotoučovou fólii, která se poté nalepí na běžný papír pomocí akrylového styrenu. Po zaschnutí se papír rozřeže na čtverce potřebné velikosti. Je skvěle tvarovatelný a vhodný pro všechny úrovně tvorby origami.

Průsvitný papír – tento pergamenový papír je nejvhodnější pro modely, u kterých záleží na tom, aby přes strukturu pronikalo světlo (například abstraktní mozaikové tvary).

Druhy papíru pro pokročilé tvůrce – nejkvalitnější a nejdražší listy origami papíru se vyznačují dokonalou barvou a texturou cílenou na vybrané druhy modelů. Specializovaný trh nabízí origami papír například pro výrobu napodobenin slonů, opic, či obojživelníků.

Origami jeřáb

Pozornost umělců, nejen těch věnujících se origami, si díky zajímavému vzhledu i velkolepým tanečním pohybům v období páření, získal pták jeřáb. Mytologie jeřábů je široce rozšířena a lze ji nalézt v oblastech od Egejského moře, přes Arabský poloostrov, až po Čínu, Koreu a samozřejmě Japonsko. Jeřábi jsou dlouhověkou inspirací pro výtvarné umělce, lidové tance, poezii, heraldiku i bojová umění. Jejich symbolismus bývá spojován s radostí, vitalitou, věčným mládím či mimořádně dlouhým životem.

Jak už napovídá název výše zmíněné knihy, speciální postavení a velkou oblibu má tento majestátní dlouhonohý pták i mezi tvary origami. Podle staré japonské pověry se každému, kdo složí tisíc origami jeřábů, splní přání. Tato aktivita je praktikována i dnes a nazývá se senbazuru. Jeřábi se navlékají na šňůrky, obvykle 25 šňůr po 40 jeřábech, a ty se pak dávají jako dárky.

Světoznámým senbazuru příběhem se stal ten o holčičce jménem Sadako Sasaki. Sadako byla jako malé dítě vystavena záření způsobenému atomovou bombou shozenou na Hirošimu během druhé světové války, v důsledku čehož jí jako dvanáctileté diagnostikovali leukémii. Ve snaze udělat vše pro svou záchranu, rozhodla se následovat pověru o tisících jeřábech, doufaje, že se její touha přežít vyplní. Stihla jich bohužel složit pouze 644. Její spolužáci pak ve skládání jeřábů pokračovali na její počest a pohřbena byla s věncem 1000 jeřábů. V parku míru v Hirošimě dnes stojí na její počest socha.

Po druhé světové válce tak začal origami jeřáb symbolizovat kromě vitality i mír a připomíná také nevinné oběti války.

Značky systému Yoshizawa–Randlett

Pro snazší pochopení a následování modelových vzorů origami i zakreslení vlastních postupů je vhodné osvojit si značky systému Yoshizawa-Randlett. Sestávají z piktogramů složených z čar, šipek a symbolů, které doprovázejí nákresy postupu a vysvětlují, co s papírem v daném kroku udělat. Tady je dvanáct základních.

Kružnice se dvěma šipkami – otočení o 180 stupňů

Dva body spojené šipkou ve tvaru oblouku – papír ohnout tak, aby se znázorněné body spojily

Silná šipka s obrysem a uzavřeným ostrým ukončením – papír je třeba otevřít v místě, kam směřuje šipka

Silná přímá šipka s obrysem a otevřeným ukončením – papír je třeba potáhnout směrem, který naznačuje šipka

Krátká čára ukončená šipkou a uprostřed doplněná určitým počtem kratších vertikálních čárek – dané složení opakovat tolikrát, kolik je vertikálních čárek

Čára se šipkou ve tvaru běžně indikujícím blesk nebo elektrické nebezpečí – harmonikové složení papíru

Dvě čáry se šipkami (podobnými symbolu blesku) uložené šipkami k sobě – paralelní přeložení podél okrajů směrem dovnitř

Dvě čáry se šipkami (podobnými symbolu blesku) uložené šipkami od sebe – paralelní přeložení podél okrajů směrem ven

Čára ve tvaru dvojitého oblouku ukončená šipkou – složení dvojité vyčnívající části (například rohu) směrem dovnitř

Dvě čáry s ostrým obloukem ukončené šipkami (jedna plná, druhá prázdná) uložené zrcadlově proti sobě – paralelní přeložení dvou identických protilehlých částí směrem ven

Silná přímá šipka s obrysem a ukončením ve tvaru obláčku – celý tvar je třeba rozložit, ve smyslu „nafouknout“, aby v jeho centru vznikl dutý prostor

Větší silný plný hrot šipky bez čáry – vrchol, ke kterému hrot směřuje, je třeba zatlačit nebo založit.

Origami modely – návod

Srdce

1. Vytvořte tvar pyramidy. Čtvercový papír (15x15 cm) přeložte diagonálně napříč oběma směry směrem dovnitř. Otočte jej vzniklým středovým vrcholem nahoru a ve středu přeložte horizontálně shora dolů. Vrchol je přitom nutné jakoby zatlačit, aby se dal záhyb pohodlně provést. Papír opět otočte a založením příčného horizontálního záhybu směrem dovnitř vytvořte pyramidu. Její hrany tvoří diagonální záhyby.
2. Vytvořte tvar diamantu. Pyramidu nejprve uložte naplocho jako trojúhelník. Oba vrchní cípy vyhněte směrem vzhůru podél středové vertikály tak, aby se vrcholy setkaly v horním středovém rohu. Spodní cípy zahněte směrem dovnitř podél právě vzniklých příčných šikmých záhybů. Celý tvar následně přeložte na polovinu podél vertikály a otočte tak, aby vrchol zůstal nahoře. Oba dolní rohy (pravé úhly) zahněte směrem nahoru podél vertikály přesně do poloviny. Uchopte vrchol (pouze vrchní celistvou část) a zahněte horní část směrem dolů tak, aby nový horizontální záhyb vznikl přibližně v jedné čtvrtině až jedné třetině shora.
3. Dokončete srdce. Dolů ohnutý vrchol z předchozího kroku sestává ze čtyř vrstev papíru a jsou v něm otvory. Od nich opatrně založte rohy prvních úhlů dvou souměrných částí nacházejících se přímo pod nimi. Díky tomu bude dolní část srdce držet tvar. Horní část zajistěte podobným způsobem, jen tentokrát do otvorů založte vrcholy ležící po obou stranách nahoře. Nejprve je šikmo ohněte zhruba v polovině a poté vrcholy ohněte tak, aby se pohodlně vešly do otvorů. Tímto zajistíte, že i horní část srdce bude držet pohromadě. Srdce už jen otočte.

Hvězda

1. Čtvercový papír přeložte na polovinu a přestřihněte tak, abyste získali dva identické obdélníky. Oba přeložte podélně na polovinu, vzniknou tak dva ještě užší dvouvrstvé obdélníky. Uložte je svisle před sebe, záhyby směřující od sebe. Na obou obdélnících složte oba konce v 45stupňovém úhlu podél okraje následovně: horní konce směrem k sobě, dolní směrem od sebe. Měli byste mít nyní před sebou dva pravidelné kosodélníky ležící zrcadlově naproti sobě. Všechny čtyři konce zahněte tak, aby vznikly pravoúhlé trojúhelníky. Výsledkem budou dva útvary, každý z nich sestávající ze dvou identických pravoúhlých trojúhelníků uložených naproti sobě tak, že se jejich přepony prolínají přesně polovinou délky.
2. Jeden z útvarů otočte a druhý na něj jen položte do tvaru kříže. Rohy spodního útvaru jeden po druhém uchopte a založte do přiléhajících otvorů vrchního útvaru. Záhyb by měl být přesně diagonální. Potom celý model otočte a založení zopakujte pro druhý útvar. Výsledkem je hvězda.

Lotos

1. Origami papír ve tvaru čtverce ohněte diagonálně v obou směrech a otevřete vrcholem dolů. Každý ze čtyř rohů složte směrem dovnitř a do středu tak, aby roh skončil přesně ve středu. Vznikne nový, menší čtverec. Jeho čtyři rohy složte stejným způsobem a totéž udělejte ještě jednou, celkem tedy třikrát.
2. Vzniklý malý čtverec otočte, otevřená strana má směřovat dolů, rohy opět složte stejným způsobem. Ještě menší čtverec, který přeložením vznikl, znovu otočte otevřenou stranou vzhůru. Nyní po jednom uchopte špičky rohů a zalomte je směrem do středu, pouhých asi 0,5 cm. Celý útvar opět otočte a vrchní vrstvu zalomených rohů otevřete (to budou vnější lupeny lotosu). Tento krok zopakujte ještě dvakrát – útvar vždy otočte a lupeny otevřete. Výsledkem bude tvar lotosového květu se třemi soustřednými kruhy lupenů.

Žába

1. Vytvořte tvar pyramidy. Čtvercový papír (15x15 cm) přeložte diagonálně napříč oběma směry směrem dovnitř. Otočte jej vzniklým středovým vrcholem nahoru a ve středu přeložte horizontálně shora dolů. Vrchol je přitom nutné jakoby zatlačit, aby se dal záhyb pohodlně provést. Papír opět otočte a založením příčného horizontálního záhybu směrem dovnitř vytvořte pyramidu. Její hrany tvoří diagonální záhyby. Pyramidu nejprve uložte naplocho jako trojúhelník. Oba vrchní cípy vyhněte směrem vzhůru, podél středové vertikály tak, aby se vrcholy setkaly v horním středovém rohu.
2. V následujících dvou krocích budete manipulovat pouze těmi dvěmi částmi, které jste právě zalomili směrem vzhůru (jsou to dva trojúhelníky). Uchopte jejich vrcholy směřující ven (doprava a doleva) a složte je směrem do středu, podél vertikální osy útvaru. Ve středu tak vznikne trojúhelník ve tvaru písmene „V“. Následně uchopte horní rohy původních trojúhelníků (nyní se jeví jako druhá vrstva shora) a zalomte je podél bočních šikmých linií písmene „V“. Původně horní rohy tím vyčnívají ven, směrem do stran. Celý útvar otočte.
3. Strany velkého trojúhelníku ohněte směrem dovnitř a dolů, ale ne přesně podél vertikální osy – vytvořte malou odchylku, jejímž výsledkem bude úzké špičaté naopak otočené „V“. Obě části, které jste právě zalomili, nyní složte směrem ven do stran tak, aby jejich původně vnitřní linie dokonale překrývaly ty vnější.
4. Celý útvar otočte a přeložte na polovinu zdola nahoru podél horizontální osy. Uchopte horní polovinu a přeložte ji opět podobným způsobem, ale tentokrát shora dolů. Vzniknou žabčiny nohy. Model už jen otočte. Po zatlačení a následném uvolnění prstu ve středu zadní části žabčina těla by měla udělat krátký skok vpřed.

Jeřáb

1. Čtvercový papír přeložte diagonálně na polovinu v obou směrech, otočte a následně přeložte na polovinu horizontálně i vertikálně. Uchopte středový vrchol papíru tak, aby jej definovala vertikální a horizontální přeložení a celý papír složte do tvaru menšího čtverce. Mělo by to jít snadno díky diagonálním záhybům. Čtverec položte před sebe středovým vrcholem vzhůru.
2. Uchopte vrcholy (pouze vrchní vrstvu) směřující ven (doprava a doleva) a složte je směrem do středu podél vertikální osy útvaru. Ve středu tak vznikne trojúhelník ve tvaru písmene „V“. Uchopte horní vrchol a složte jej dovnitř a dolů podél viditelné horizontální linie. Všechny tři poslední přeložení zpět otevřete. Nyní uchopte dolní vrchol, ale pouze vrchní vrstvu, potáhněte jej opatrně nahoru a celý útvar otevřete. Následně jej symetricky vyrovnejte podél vertikální osy. Vznikne pravidelný tvar vysokého úzkého diamantu. Útvar otočte a všechny kroky bodu 2 tohoto postupu zopakujte z druhé strany.
3. Jeden po druhém uchopte vrcholy (pouze vrchní vrstvu) směřující ven (doprava a doleva) a složte je směrem do středu podél vertikální osy útvaru. Ve středu tak vznikne tvar podobný úzkému písmenu „V“. Útvar otočte a totéž zopakujte na druhé straně.
4. Nyní zformujte krk a ocas jeřába. Pravý dolní cíp zahněte směrem doprava a nahoru pod zbývající část útvaru. To samé a ve stejném úhlu jen opačným směrem (doleva) udělejte s cípem levým. Jeden zahnutý cíp vyjměte jako krk a zhruba v polovině délky ho lehce založte směrem dolů, jakoby do krku. Vznikne hlava se zobákem.
5. Na závěr už jen rozložte křídla do stran.